Historie

Obec Libníč se nachází 7 km severovýchodně od statutárního města České Budějovice. První záznam o obci pochází z roku 1394. Další písemný doklad o existenci obce je z r. 1490, kdy byla zapsána do perštejnského urbáře hlubockého panství.

Počátky

Roku 1571 se v Libníči začalo s dolováním stříbra, jehož těžba byla skončena r. 1801. Ač původní zemědělský charakter vesnice hornictví prakticky nepoznamenalo, její vzhled změnilo dokonale. Hlavní prospektorská činnost se soustředila do území nad obcí, štoly a rybníky však byly zakládány v údolí potoka pod ní. Těžba stříbra vyvrcholila v 80. letech 16. století a záhy pohasla. Z tohoto období pochází několik mezníků osazených mezi úvaly v lese nad Libníčí v roce 1804, kdy zde těžbu formálně vykazovali Schwarzenbergové.

Objev léčivých pramenů

V r. 1681 byly zjištěny léčivé účinky zdejšího pramenu sirnato-železité vody, a tak r. 1714 bylo započato se stavbou lázeňských budov. Léčivé účinky místního pramene objevil hejtman hlubockého panství Matěj Řehoř Hosínský, který o tomto náladu vyrozuměl knížete Jana Adolfa ze Schwarzenbergu, který jeho léčivou sílu sám vyzkoušel. Pro přezkoumání pramene byl přizván Jan František Löw z Erlsfeldu, děkan pražské lékařské fakulty, který jeho léčivé účinky potvrdil. Na místě pramenu nechal roku 1691 kníže postavit dřevěnou lázeňskou budovu a dřevěnou kapli. Za knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu byla postavena stavitelem Pavlem Ingnácem Bayerem další barokní lázeňská budova.

Rozvoj lázeňství

Na konci 18. století se v lázních léčilo dle dochovaných pramenů více jak 100 hostů ročně. Provoz lázní trval 200 let. Ukončen byl zánikem tohoto pramene léčivé vody, což bylo přisuzováno důlní činnosti při těžbě stříbra. Na díkuvzdání za výskyt léčivého pramene byla r. 1714 u lázeňské budovy vystavěna votivní kaple, později přestavěná na kostel. Po zrušení poddanství ke schwarzenberskému panství Hluboká se Libníč stala roku 1785 samostatnou obcí.

Památky

Mezi nejzajímavější památky patří vedle budovy bývalých lázní stavitele Pavla Ignáce Bayera kostel Nejsvětější Trojice a několik vil českých průmyslníků z konce 19. století. Mezi nimi zvláště  vévodí vila  JUDr. Augusta Zátky s parkem a vila Gabriela.